„Parta se rozpadla, ale hráč v tobě ne. Upřímnou soustrast. A hoď si na štěstí, právě jsi ho našel.“ (+2 body Dračákisty)

„Vítej. Tady se knihy nečtou. Tady se knihy hrají.“ (+2 body Knihomola)

„Bandersnatch je interaktivní film od Netflixu: divák dálkovým ovladačem rozhoduje, co se stane dál. Fajnšmekři u něj strávili noc. A jestli ti to nic neříká, vůbec nevadí. Na páté cestě zjistíš, že to celé stejně vymysleli Češi.“ (+2 body Režiséra)

První rozcestí

„Než vyrazíme: víš vůbec, co je to gamebook?“

Kdo gamebooky zná, připisuje si +1 do Gamebookaře. Poctivci dostanou vysvětlení, které nebolí.

Co je to gamebook (verze pro ty, co se přiznali)

Gamebook je kniha, která tě odmítá nechat jen tak číst. Příběh je rozsekaný na očíslované pasáže a na konci každé z nich se musíš rozhodnout: „Otevřeš dveře? Pokračuj na odkaz č. 57. Utečeš? Přejdi na odkaz č. 112.“ Každá volba vede jinam, příběh se větví a konec máš na svědomí ty.

Kdo v devadesátkách četl gamebooky v papíru, ví, že lidstvo vynalezlo savepoint dávno před videohrami: říkalo se mu prst mezi stránkami. Tři prsty = tři otevřené timeline. Pět prstů = přestáváš být čtenář a začínáš být chobotnice. A ta gymnastika měla dobrý důvod. Když jsi umřel, začínal jsi od začátku. A nedej bože, že jsi ztratil záložku, svůj jediný save.

Digitální gamebook dělá totéž, jen za tebe počítá životy, hlídá inventář a pamatuje si tvoje hříchy. Hlavně ale nemusíš podvádět listováním. (Stejně jsi podváděl. Všichni podváděli.)

A proč to tak chutná hráčům stolních RPG? Protože gamebook zachovává to hlavní: jsi to ty, kdo rozhoduje. Jen roli vypravěče přebírá kniha. Nebo v našem případě aplikace.

Šest cest, jedna mapa

„Interaktivní vyprávění není jedna země, je to celý kontinent. Projdi cesty, které tě lákají. Nebo všechny; mapa si pamatuje, kde jsi byl. A pozor: kdo cestou najde runu, tomu prý vypravěči říkají jménem, které se nahlas nevyslovuje.“

📖 Gamebooky: kniha, co se hraje

Zlatá éra přišla v 80. letech se sériemi jako Fighting Fantasy nebo Lone Wolf. K nám se gamebooky dovalily v devadesátkách, aby zničily prsty celé generace čtenářů (viz technika chobotnice výše). Mnohé měly staty, souboje a házení kostkou. Prostě RPG na jednoho, schované v knihovně mezi učebnicemi.

Dnešní digitální gamebook umí větvit příběh do šířky, o jaké papír nemohl snít: pamatuje si, koho jsi urazil, počítá ti zranění a umí přidat hudbu, dabing i šiᚱfry. My jsme si to poprvé osahali, když jsme backerům Dračí hlídky poslali omluvný dopis se šifrou. Vyrostl z něj příběh Runovládci: fantasy dobrodružství o zmizelých přátelích, kde další krok odemkneš jen vyluštěním šifry. Lidi ho luštili po nocích a psali nám, kdy bude pokračování.

Čím se liší: vypráví text, rozhoduješ ty, tempo určuješ ty. Nejblíž knize, nejdál gauči.

⚔️ Stolní RPG: vypravěč je člověk

Dungeons & Dragons, Dračí doupě a u nás dnes především Dračí hlídka, nejhranější česká hra na hrdiny. Ta mimochodem předvádí, jak se dělá komunita: vlastní festival Hlídcon, ambasadoři po celé republice a dokonce seznamka hráčů pro všechny, kterým se rozpadla parta. (Jestli tě bodlo u srdce, víme přesně, jak ti je. Proto existuje EPOS.)

TTRPG je nejsvobodnější forma vyprávění na světě: pravidla jsou dohoda, kostky jsou osud a vypravěč je člověk, který improvizuje, když se družina místo záchrany království rozhodne otevřít hospodu. Je to také jediný formát, který dokáže zrušit rýma jednoho člověka a diáře čtyř dospělých.

Čím se liší: nekonečná svoboda, ale potřebuješ lidi, čas a stůl. Gamebook je v tomhle sólo dračák. Vypravěče sis prostě vzal s sebou v kapse.

🖥️ RPG videohry: volby s rozpočtem studia

Baldur's Gate 3, Zaklínač, Mass Effect. Hry, kde tvoje rozhodnutí mění vztahy, frakce i konce. Přes 65 % hráčů do 35 let dnes preferuje hry se silným příběhem; agency už není bonus, je to standard.

A silné herní příběhy jsou mimochodem česká disciplína: Mafia a Kingdom Come: Deliverance ukázaly světu, že vyprávět umíme líp než skoro kdokoliv jiný. My na tuhle tradici navazujeme po svém: v EPOSu brzy vychází La Famiglia, mafiánský příběh od PedrosGame z New Yorku předprohibiční éry, kterému propůjčil hlas Richard Wágner, český Jindřich z Kingdom Come: Deliverance. Vezmi téma Mafie, přidej hlas Jindry a máš tušení, proč se na to těšíme.

Jen si přiznejme jednu věc: každý z nás někdy načetl starší pozici se slovy „tohle nebyla moje kanonická volba“. Savescumming je jen digitální verze prstu mezi stránkami.

Čím se liší: audiovizuální síla obrovská, ale větve rostou jen tam, kam studio nalilo miliony. Textové formáty si můžou dovolit větvit divočeji; slova jsou levnější než cutscény.

💘 Vizuální novely: příběh s tváří a soundtrackem

Text potkává ilustrace, hudbu a hlasy postav. Žánr, který vládne mobilům (Episode, Romance Club a spol. mají stovky milionů stažení) a dokáže cokoliv od detektivky po romanci s drakem. (Ano, s drakem. Ne, soudit tě nebudeme, jsme profesionálové.)

Právě tady se čtení mění v prožívání: nevybíráš jen, co hrdinka udělá, ale kým bude. Proto vizuální novely milují čtenářky romantasy. Je to kniha, která se dívá zpátky.

Čím se liší: důraz na postavy, vztahy a atmosféru; volby bývají měkčí (koho si získáš), méně o kostkách, více o srdci.

🎬 Interaktivní film: český vynález, fakt

Až ti někdo řekne, že interaktivní filmy vymyslel Netflix Bandersnatchem, můžeš si klidně přisadit: první interaktivní film na světě byl československý. Kinoautomat Radúze Činčery a jeho Člověk a jeho dům ohromil EXPO '67 v Montrealu. Diváci v sále hlasovali tlačítky o ději dřív, než se narodil internet. Doma se pak na projekce stály fronty dvakrát denně.

A česká stopa pokračuje: v roce 2012 vzniklo Interande, interaktivní rande v prohlížeči, kde klikáním rozhoduješ, jestli večer skončí fiaskem, nebo polibkem. Do dneška se odehrálo přes 2,8 milionu randíček. Něco nám říká, že Češi si prostě rádi vybírají sami.

Čím se liší: plná filmová imerze, herci, střih, hudba. Cena za větev je ale nejvyšší ze všech: každou volbu musí někdo natočit.

📺 Interaktivní seriál: Clementine will remember that

Ano, koupíš to na Steamu jako normální hru. Ale uvnitř je to stavěné jako seriál: epizody, cliffhangery a postavy, které si pamatují, co jsi jim provedl. Průkopníkem byl Telltale se svým The Walking Dead, kde věta „postava si to bude pamatovat“ vyvolávala větší paniku než boss fight.

V roce 2025 žánr explodoval znovu: Dispatch od AdHoc Studia (založili ho právě veteráni z Telltale), superhrdinská kancelářská komedie, kde řídíš tým vysloužilých hrdinů, prodal přes 4 miliony kopií. Seriál, který se hraje.

Čím se liší: epizodické tempo a vztahy jako hlavní mechanika. Míň statů, víc „proboha co jsem to řekl Karen z dispečinku“.

Šest kulis, jedna DNA

Gamebook, dračák, bégéčko, novela, film i seriál. Pod kapotou je vždycky totéž: příběh + tvoje volba. Liší se jen kulisy: někde text, jinde kostky, herci nebo cutscény.

A teď to hlavní: přesně na téhle DNA jsme postavili EPOS. Interaktivní příběhy v mobilu, které kombinují text, ilustrace, dabing, hudbu, videa, volby i skillchecky. Od českých autorů, kteří z nich dostávají férový podíl. A v editoru TalePort si takový příběh můžeš napsat sám. Bez programování. Klidně gamebook, klidně vizuální novelu, klidně něco, co ještě nemá jméno.

„Poslední volba, poutníku. Kým chceš v tomhle příběhu být?“

„Dobrá zpráva: demo Runovládců si zahraješ zdarma hned teď na play.epos.games. Celá aplikace vychází 3. září. A do té doby ti aspoň sečteme osud.“

Sečteme tvůj osud?

Celou dobu jsme si vedli deník tvých voleb. Klikni a zjisti, jaký typ hráče příběhů jsi.

P.S. Pozorný poutník cestou možná zahlédl runu. Vypravěči na ni nezapomínají.

EPOS spouštíme 3. září. Kdo nás podpoří teď na epos.games/zakladatel, získá zakladatelské odměny, které po launchi zmizí. Demo si zahraješ zdarma na play.epos.games a do konce srpna běží soutěž pro autory o profesionální produkci příběhu.